Českomoravská vrchovina

Je to lesnaté pomezní pohoří mezi Moravou a Čechami. Na severu vrcholí Žďárskými vrchy, jimž dominují rozlehlé hřebeny převyšující 800 m n. m. Na těchto hřebenech jsou skalní rulové útvary vyhledávané horolezci. Chráněná krajinná oblast Žďárské vrchy je jednou z nejnavštěvovanějších přírodních území v rámci kraje Vysočina. Množství přírodních, ale i kulturních a historických hodnot, ji předurčuje k využití ve formě tzv. „měkkého“ turistického ruchu. K této skutečnosti přispívají i geografické podmínky oblasti, které neumožňují intenzívní zemědělské využití krajiny. Oblast Žďárských vrchů je dnes již tradiční turistickou oblastí, ovšem s ještě značnými nedostatky v infrastruktuře turistického ruchu.

Kulturní vyžití

Dostupné jsou (20-30 km) i přírodní a kulturně historické atraktivity, významné i v republikovém měřítku, např. poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře a areál bývalého cisterciánského kláštera ve Žďáre nad Sázavou, hrad Pernštejn, skanzen lidové architektury na Veselém Kopci, westernové městečko Šiklův mlýn, národní přírodní rezervace s naučnými stezkami ochrany přírody Žákova hora a Dářko.

• Santiniho Zelená Hora
• Kláštěr Žďár nad Sázavou
• Nové Město na Moravě
• Kameničky, malířský ráj
• Polná se svými hradbami
• Hlinsko a Veselý kopec

Sportovní vyžití

Atraktivní prostředí nabízí výborné možnosti pro cyklistický sport a lehkou turistiku všem generacím. Na své si přijdou nejen milovníci výletů do přírody, ale také aktivní sportovci. Sportovní vyžití nabízí golfové hřiště ve Svratce (cca 7 km), sjezdovky a půjčovna lyží ve Svratce, v Novém Městě na Moravě a rozsáhlá síť upravovaných běžeckých lyžařských tras. Vodní sporty je možno provozovat na Milovském, Sykovském a Medlovském rybníce. Rádi trávíte čas u vody? Můžeme doporučit navštívit blízký Milovský rybník s pláží.

• Lyžování v místech mistrů
• Turistika kolem Svratky
• Desítky kilometrů cyklotras

Můžete využít služby outdoorové organizace DAILY ADVENTURES  a vyrazit sami, s přáteli, nebo i s celou rodinou na blízké skály. Nudit se rozhodně nebudete! Nabídku kurzů v okolí Milov, naleznete ZDE.

Individuální termín i místo lze domluvit na čísle +420 777 857 149.

Skalní útvary

V okolí Milovského údolí najdete řadu atraktivních skalních míst, které jsou využívány i pro sportovní lezecký sport, Drátník, Čtyři palice, Devět skal, Malínské skály a další.

• Ráj pro trénink horolezců
• Hřeben Devíti skal a okolí

Devět skal (836m n. m.)

Nejvyšší bod Žďárských vrchů, druhý nejvyšší Českomoravské vrchoviny, 13km od Žďáru nad Sázavou. Skalní labyrint tvoří 3 dlouhé hřebeny s devíti věžemi a tři malé věžky. Výška stěn 5-15m.

Malínské skály (811m n. m.)

Skupina 4 větších útvarů a několika malých věžek. Na červené značce proti Drátníku. Pohoří vzniklo před 300 mil. let. Působením pevninského ledovce v období plejstocenu ve čtvrtohorách zde vzniklo kamenné moře. Jeho stopy jsou na rozlehlých, dnes už zvětralých a porostlých suťových polích kolem Devíti skal, Malínské skály, Tisůvky. Mezi skalisky Zkamenělého zámku stávalo v 6.-7. století slovanské hradiště, z něhož se dochovaly zbytky valů. Stařechovský hrad s celistvými rulovými bloky Štarkova posloužil ve 14.století loupeživým rytířům.

Turistické cíle

Po celém kraji je vyznačené velké množství turistických a poznávacích stezek vedoucích kolem těch nejzajímavějších míst. Jsou vhodné jak pro pěší tak i pro kolo. Lesy se tu střídají s loukami a jsou propletené miliónem cest a cestiček, takže můžete jet pokaždé jinou cestou a poznávat nové a nové místa. K tomu profil terénu je takový že, jeden kopec navazuje na druhý a tak se krásně utaháte a pivko vám bude večer opravdu chutnat.

Stručná historie Moravských Křižánek

Moravské Křižánky vznikly pravděpodobně později než České Křižánky podle kterých převzali název. První písemná zpráva o nich je z roku 1437, kdy Jan z Pernštejna zajišťoval své manželce Barboře z Valdštejna věno na některých vsích, mezi nimiž je i tato část Křižánek. V roce 1580 patřily Moravské Křižánky již k novoměstskému panství a u něj zůstaly s výjimkou velmi krátkých časových úseků. Stejně jako v Českých Křižánkách, tak i v Moravských Křižánkách byla v 17. století postavena sklářská huť a později železářský hamr. Tyto podniky měli rozhodující vliv na rozvoj osady. V roce 1749 dostaly Moravské Křižánky vlastní pečeť, ve znaku byl stejnoramenný kříž se čtyřmi menšími křížky mezi rameny (z této pečetě částečně vychází i současný znak obce Křižánky ). (Zdroj: Pavel Svoboda, NOVOMĚSTSKO)

Stručná historie Českých Milov

Když byl na Březinách na území rychmburského panství založen v roce 1648 železářský hamr, začali si krátce nato stavět zdejší dělníci domky v místech dnešních Českých Milov. Významnou událostí pro osadu bylo založení sklářské huti na Českých Milovech v roce 1835 rychmburskou vrchností. Při huti vznikla soukromá škola, pekařský i masný krám a několik obydlí pro skláře a pomocníky. Od roku 1850 do roku 1927 byly České Milovy osadou obce České Křižánky. Od roku 1975 byly přičleněny ke Sněžnému, v roce 1990 se osamostatnily a v roce 1999 přešly pod správu obce Křižánky. (Zdroj: Pavel Svoboda, NOVOMĚSTSKO)

Stručná historie Českých Křižánek

České Křižánky jsou zmiňovány poprvé v roce 1345. Podle zpráv z let 1465 a 1485 byla tato část z poloviny pustá. K většímu oživení a rozvoji zde došlo až od 17. století v souvislosti s postavením sklárny a později železářského hamru. Zatímco Moravské Křižánky spadaly pod novoměstské panství obec České Křižánky patřila pod panství rychmburské. V roce 1960 došlo ke sloučení Českých a Moravských Křižánek pod novou obec s názvem Křižánky. Tato obec byla v roce 1980 přičleněna ke Svratce a v roce 1990 se opět osamostatnila. (Zdroj: Pavel Svoboda, NOVOMĚSTSKO)